Franklin, Benjamin (17. ledna 1706 - 17. dubna 1790), americký politik, diplomat, vynálezce, spisovatel. Narodil se jako 15. dítě ze 17. výrobci mýdel a svíček v Bostonu Josiahu Franklinovi, narozenému roku 1657 v Anglii a do kolonií se přistěhoval ve svých pětadvaceti. Benjamin byl jeho nejmladším synem z druhého manželství. Jeho matka Abiah (roz. Folgerová) pocházela ze starousedlické rodiny, žili v Massachusetts od roku 1635. Benjamin ukončil svoje vzdělání v deseti letech a šel pracovat do tiskárny u svého staršího bratra. Vyučil se tomuto řemeslu, sám později jako knihtiskař pracoval. Tajně pod pseudonymem publikoval v bostonských novinách, které jeho bratr vydával. Odhalení skutečnosti jeho bratra nepotěšilo a pro neustálé rozpory nejen s ním, ale i puritánským duchovenstvem, odešel roku 1723 do Pensylvánie. Nějaký čas se musel svému řemeslu věnovat v Anglii, po návratu se trvale usadil ve Filadelfii a oženil se zde. Dařilo se mu podnikání v knihtiskařství a nakladatelství. Věnoval se i vynalézání a zlepšování. I když je mu připisováno sporné prvenství vynálezu bleskosvodu (1753, ve stejnou dobu prováděl v českých zemích Prokop Diviš), určitě tento objev dokázal náležitě publikovat. Stejně tak je mu připisován vynález bifokálních čoček nebo ploutví. Do politiky vstoupil pro boj s majiteli Pensylvánie, tedy s rodinou Pennů. Zájmy kolonie musel hájit v Anglii, kde však byl považován za loajálního ke koruně, tedy dokud nezveřejnil dopisy o ne právě čestném jednání guvernéra Massachusetts Thomase Hutchinsona. Po svém návratu se plně zapojil do revolučního proudu a pomáhal Jeffersonovi s Deklarací nezávislosti. Během revoluce i po ní se stal vyslancem Spojených států v několika zemích, ovšem nejvíce populární byl ve Francii. Dožil jako poslanec pensylvánského parlamentu. Jeho mladší syn zemřel v dětství, prvorozený William byl z nemanželského lože. Zvláštností je, že tento syn v době propuknutí americké revoluce vykonával funkci guvernéra New Jersey a po celou dobu zůstal loajální britské koruně, po skončení revoluce se odstěhoval do Anglie, což navždy syna a otce vzájemně odloučilo. Jeho syn William Temple Franklin se naopak postavil na stranu dědečka, revoluci podporoval a aktivně se jí účastnil. Později se odstěhoval do Paříže, kde v 63 létech zemřel.
Jistou kuriozitou je, že Benjamin Franklin nepovažoval za vhodné, aby ve znaku Spojených států byl orel. Měl k tomu výhrady a prosazoval jiného opeřence - krocana. Prý vystihuje osud amerického národa mnohem víc.

Hamilton, Alexander (11. ledna 1757 - 12. července 1804), americký revolucionář ve válce za nezávislost, právník, ekonom, patřil k „Otcům zakladatelům“. Po otci byl skotského původu, matka měla britsko-francouzské předky. Jako vysokoškolský student se bez zaváhání připojil k vypuklé revoluci. Díky vlastnímu studiu vojenské historie a taktiky brzy zaznamenal první bojové úspěchy a dočkal se povýšení na kapitána dělostřelectva, které vybudoval pro revoluční vojsko. Později se stal prvou rukou generála Washingtona v hodnosti podplukovníka. Po válce se stal odpůrcem volného svazku bývalých kolonií, viděl v tom příliš velké riziko. Stal se jedním z vůdců stoupenců centralismu, později zvaných Federalisté. Je znám jako jeden ze tří tvůrců Federalistických listů, listině, která obhajovala, zdůvodňovala a vysvětlovala americkou Ústavu pro její ratifikaci. V letech 1789 až 1795 zastával ministra financí a zasadil se o vznik první centrální banky USA. Zemřel ve střeleckém duelu.

Raleigh, sir Walter (přibližně 1552 - 29. října 1618) se narodil jako nejmladší syn v rodině protestantského venkovského šlechtice v Devonu. Jako dospívající muž se zúčastnil náboženských válek ve Francii, v létech 1579 - 1583 se aktivně podílel na potlačení vzpoury v Irsku a získal nebývalé množství zabavené půdy. Od roku 1580 upoutal pozornost anglické královny Alžběty I. a od toho okamžiku stoupala jeho hvězda vzhůru.

Roanoke roku 1584, mapa Johna Whiteho.

zvětšit do nového okna

Roku 1584 prozkoumal se souhlasem královny pobřeží Ameriky u budoucí Virginie. Navrhl zde založit osadu. Tímto však královna pověřila jeho bratrance Richarda Grenvilla, neboť sira Waltera si chtěla ponechat ve své blízkosti. Grenville sice založil na ostrově Roanoke osadu, avšak zbytek vyhladovělých osadníků náhodně objevil o rok později anglický korzár Francis Drake a dovezl je domů. Roku 1587 došlo k pokusu o nové osídlení, ale ani to nedopadlo úspěšně. Osadníci se dostali do konfliktu s domorodci a trpěli nedostatkem potravin. Vzhledem k válce se Španělskem se Angličané vypravili za oceán až roku 1590, ale to již našli jen trosky obydlí. Mezi těmi, kteří marně hledali dřívější osadníky byl i John White, guvernér této osady a ve své profesi i malíř a kartograf, který se vydal zpět do Anglie v naději, že pomůže vypravit novou loď se zásobami. V kolonii zůstala jeho dcera a čerstvě narozená vnučka, jejichž osud je neznámý, stejně jako zbývajících osadníků.

Samotný Raleigh brzy na to upadl u královny Alžběty v nemilost, když se tajně oženil s její dvořankou. Teprve roku 1592 byl propuštěn z vězení v Toweru a roku 1594 se pustil na svoji první průzkumnou plavbu podél pobřeží Guayany. Avšak po smrti královny jeho kariéra rychle uhasla. Již několik měsíců po nástupu nového panovníka Jakuba Stuarta musel čelit obvinění ze spiknutí a opět byl uvězněn. Teprve roku 1617 vyšel z vězení, aby vedl výpravu do Orinoka. Ta však byla neúspěšná a navíc se Angličané dostali do konfliktu se Španěly. Ti protestovali u anglického dvora a sir Raleigh byl následně popraven. Vedle pokusu o anglickou kolonizaci Ameriky vešel do dějin i jako nadšený propagátor tabáku, který právě on dovezl do Evropy.

Tecumseh (1768-5.10. 1813) pocházel z kmene Šóniů, kteří patřili do jazykové algonkinské skupiny, ta zahrnovala téměř celý severovýchod Spojených států a východní část Kanady. I přes svoji jazykovou podobnost nebyly kmeny nikdy příliš soudržné, mnohdy proti sobě vedly války. To se změnilo s vlivem Tecumseha, který postupně vybudoval rozsáhlou konfederaci domorodých kmenů. Jeho cílem bylo zastavit pronikání bílých osadníků na západ, tedy do jeho domoviny. Vytvořil i jistou ústřední osadu jako centrum této aliance - Prophetstown. Po několika úspěších však přišla drtivá porážka u Tippecanoe roku 1811. Stalo se to v jeho nepřítomnosti, kdy jeho mladší bratr a šaman kmene Tenskwatawa přesvědčil bojovníky o nesmrtelnosti a hnal je několikrát proti vojákům generála W. Harrisona. Američané pak zničili i Prophetstown. Tecumseh pokračoval v odporu jako britský spojenec v britsko-americké válce. Získal hodnost generála a padl v bitvě u kanadské Temže.