Chester Alan Arthur
| 21. americký president | |
| narozen : | 5. října 1829 |
| zemřel : | 18. listopadu 1886 |
| funkční období : | |
| 19.9.1881 - 4.3. 1885 | |
| politické zařazení : | |
| Republikánská strana | |
Baptistický právník
Jeho otec William byl čistě irského původu, matka Malvina Stone se narodila ve Vermontu. Rodina se často stěhovala, snad pro vášnivé kázání Arthura staršího, baptistického kazatele.
Chester získal právní vzdělání roku 1853, kdy se během studií živil jako učitel a dokonce se stal i ředitelem školy, neboť jeho primární vzdělání, ukončené roku 1848, bylo pedagogické.
Od mládí patřil k stoupencům zrušení otroctví, ať již původně podporoval Whigy a nebo později Republikány. Stal se známý tím, že během své advokátní praxe v New Yorku vyhrál roku 1854 spor, kdy jeho klientce černošského původu bylo bráněno cestovat tramvají (resp. jeho archaické podobě tažené koňmi). Arthur tento spor vyhrál, jeho klientka byla odškodněna a soudní rozhodnutí se stalo precedentem. Elizabeth Jennings Graham, jak se klientka jmenovala, byla učitelkou a známou bojovnicí za rasovou rovnoprávnost.
Během občanské války zastával proviantní službu s hodností brigádního generála, kde se projevily jeho organizační schopnosti.
Po skončení války pilně podporoval Republikánskou stranu a neušel pozornosti vlivného senátora Roscoe Conklinga. Roku 1868 mu pomohl při vítězství Granta v New Yorku, za co roku 1871 obdržel funkci celního inspektora v newyorkském přístavu, což byla vlivná funkce potvrzována Senátem. Ovšem později se mu toto působení stalo osudným.
President Hayes patřil k opačnému proudu Republikánů a odvolání Arthura z úřadu by oslabilo pozice jeho protivníků. Vyšetřovací komise sice žádná závažná pochybení nezjistila, i tak Hayes Arthura roku 1878 z funce inspektora odvolal a ten se vrátil k advokátní praxi.
Ve volbách roku 1880 patřil k předním přívržencům a podporovatelům bývalého prezidenta Granta při jeho třetí kandidatuře, ale z voleb vzešel vítězně jiný republikán - James A. Garfield. Ten patřil k jinému proudu republikánské reprezentace, proto byl kompromisně viceprezidentem jmenován a zvolen právě Arthur. Avšak atentát na nového prezidenta náhle vyšvihla Arthura do nejvyšší funkce v zemi a on 22.září složil prezidentskou přísahu.
President elegán
zvětšit do nového okna
Arthur byl znám jako milovník vkusného odívání a elegantní módy. Během jeho úřadování prošel Bílý dům výraznou změnou v interierové části, nechal přebudovat rozvody, nechal zřídit výtah.
Na politickém poli se mu však dařilo mnohem méně. Své příznivce zklamal svým odklonem od k umírněnosti a kompromisu, u odpůrců důvěru nenašel. Za jeho úřadování měl Kongres mnohem silnější politický hlas než Bílý dům, jelikož Arthur zde nenašel dostatek podpory. Platilo to například o jeho vetu cel a daní, které Kongres přehlasoval, podobně to dopadlo s bolestivou otázkou čínského přistěhovalectví. Jeho vetování o zákazu čínské emigrace sice podložil smlouvou mezi oběma státy, i tak prošel zákon, který omezoval od roku 1882 emigraci z této země na deset let. Číňané se na příštích šedesát let stali diskriminovaným etnikem bez občanských práv. Pak zde byl zákon zaměřující se obecně, a to tak, že emigranti do vstupu do země museli platit daň 50 centů na hlavu.
Kladnou stránkou Arthurovy politiky byl poněkud citlivější přístup k původním Američanům, podněcoval Kongres k vyšším částkám určeným pro jejich vzdělání a snažil se o to, aby mohli svobodně nakládat se získanou půdou. I za jeho období však spekulanti skupovali půdu patřící domorodcům. Naopak dokonce schválil zabrání indiánského teritoria pro bílé osadníky.
Chester A. Arthur byl president, kterého po ukončení jeho mandátu už vlastně ani nikdo nechtěl. Jeho vlastní Republikánská strana ho ani nenominovala do voleb roku 1884. Jistě velkou roli v tom sehrály i důvody zdravotní, pro které by další nominaci odmítl. Příčinou jeho úmrtí o dva roky později nebyla nemoc ledvin, kterou trpěl a ohrožovala ho na životě, ale krvácení do mozku.
Roku 1859 se oženil s Ellen Herndonovou, měli spolu tři děti.
