Ulysses Simpson Grant
| 17. americký president | |
| narozen : | 27. dubna 1822 |
| zemřel : | 23. července 1885 |
| funkční období : | |
| 4.03.1869 - 3.4.1877 | |
| politické zařazení : | |
| Republikánská strana | |
Student z West Pointu
Narodil se ve státě Ohio v rodině koželuha a farmáře. Od útlého věku ho rodiče podporovali ve vzdělání a v sedmnácti letech nastoupil na studia do vojenské akademie West Point.
Patřil spíše k průměrným žákům. Jelikož byl vždy dobrým jezdcem, chtěl po ukončení akademie vstoupit do kavalerie, ale byl zařazen k pěchotě v hodnosti poručíka.
Tři roky po ukončení studia vypukla válka s Mexikem, které se aktivně zúčastnil a dosáhl zde hodnosti kapitána. Později ve svých pamětech tuto válku odsoudil jako nespravedlivou proti slabšímu Mexiku a i to, že jejím hlavním cílem byla snaha o další rozšiřování otrokářství.
Jeho vojenská kariéra byla záhy ukončena v létě roku 1854, kdy dobrovolně z armády odešel, avšak zřejmě se tak stalo na nátlak jeho nadřízeného, který měl silné výhrady ke Grantově nadměrné konzumaci alkoholu, i když mimo službu.
Tou dobou byl již čtvrtým rokem ženatý s Julií Dentovou, která pocházela z missourijské otrokářské rodiny. V průběhu života měli spolu čtyři děti.
Následovalo sedm dlouhých let, kdy se příští president pokoušel uživit jako farmář, realitní agent nebo prodejce s koženým zbožím v rodinné firmě svého otce. Ale v žádné profesi se mu příliš nedařilo a také se zadlužil. Tou dobou pobýval v Galeně v Illinois, kde ho i zastihlo vypuknutí občanské války.
Populární velitel Unie
mapa plodin související s otrokářskou prací (r.1860)
Po vypuknutí války se aktivně zapojil do verbování dobrovolníků v Galeně a na žádost guvernéra se věnoval výcviku nováčků v hlavním městě Illinois, ve Springfieldu. Na vlastní žádost pak dostal velení jednotky a guvernér ho povýšil na plukovníka dobrovolnického 21. illinoiského pěšího pluku. S pomocí kongresmana Eliha B. Washburna získal v dobrovolnické armádě od presidenta Lincolna hodnost brigádního generála.
V první bitvě u Shilohu sice zvítězil, ale za cenu takových ztrát, že se pro současníky stala nejkrvavější bitvou v amerických dějinách. Dočasně byl sice zbaven velení, ale v červenci 1863 mistrně obsadil stěžejní jižanskou pevnost na Mississippi Vickburg a donutil generála Pembertona ke kapitulaci. Pro jižanskou armádu to znamenalo, že její síly byly rozděleny a příští vývoj války se přiklonil na stranu Severu. Bitva u Chattanoogy v říjnu 1863 znamenala definitivní nástup ofenzívy Severu a Grant se stal vrchním velitelem všech unionistických vojsk. 9. dubna 1865 po dlouhodobém tlaku kapituloval generál Lee, což předznamenalo brzkou kapitulaci celého vzbouřeného Jihu.
V presidentském úřadu
horní mapa zobrazuje hustotu obyvatel USA
prostřední hustotu osídlení otrockou populací
dolní poměr mezi bělošským osídlením a zotročenými a svobodnými černochy.
I když zpočátku udržoval s presidentem Jonhsonem korektní vztah, bylo stále více jasné, že Johnson se snaží Granta využít pro vlastní popularitu a Grant se stavěl k Johnsonovi stále kritičtěji.
Jako kandidát Republikánů v roce 1868 získal drtivé vítězství a do úřadu nastoupil na osm let, když svůj post v roce 1872 obhájil.
Jeho období presidentského úřadu nepatří právě mezi ty nejjiskrnější v Bílém domě. Sám byl znám jako osobně čestný člověk, ale přijal do úřadů mnoho lidí, které znal z dřívějšího období a příliš toleroval jejich korupční jednání, nebo se k tomu stavěl aspoň nerozhodně. A tak ve snaze o zavedení „zlatého standardu" v bankovnictví naletěl skupině spekulantů a nechal se vést neschopným ministrem financí. Když zjistil, že nárůst ceny zlata skupováním se vyvíjí nepřirozeně a nebezpečně, dal pokyn k zpětnému odprodeji, což mělo ovšem za následek krach burzy a obohacení obou spekulantů. A jiná aféra se týkala úniku vybraných daní nebo neschopnost dostatečné předejít a uspokojivě vyřešit krizi kolem železničních společností, která měla za následek dočasné ochromení výstavby a nezaměstnanost.
Grant se věnoval i problémů kolem původních obyvatel země a vytvořil Úřad pro indiánské záležitosti, byť jeho skutečné možnosti byly omezené. Jedním z jeho úkolů bylo mírovou cestou přimět domorodce k odchodu do rezervací a vyvarování se zbytečným konfliktům, i tak musel čelit odporu některých domorodých kmenů, ať už to byli Modokové či kmen Siouxů.
15-dolarová bankovka Konfederace
Jeho zahraniční politika přinášela některé rozpory, kdy Senát mu zamítl připojení Dominikánské republiky k USA, což by však ve skutečnosti znamenalo anexi této svobodné země. Větší úspěch měl v diplomatických jednáních s Velkou Británií, kdy došlo ke srovnání sporů, které vyvstaly mezi oběma zeměmi v průběhu občanské války. Také navázal obchodní styky s Hawaí. Smutkou kapitolou bylo odhalení nelegálních amerických aktivit na Kubě, kdy skupina Američanů pomáhala připravit povstání proti španělské koloniální vládě. Po odhalení komplotu nechala španělská justice Američany popravit.
Kongres neschválil jeho snahu o třetí kandidaturu v boji o presidentské křeslo, a tak Grant po ukončení pobytu v Bílém domě podnikl cestu kolem světa, kde byl vítán s mnohými poctami. Ale ani tato propaganda mu nepomohla k tomu, aby jej Republikánská strana v roce 1880 nominovala do presidentských voleb.
V roce 1876 se 38. státem Unie stalo Colorado.
nahoru
