Abraham Lincoln

abraham_lincoln.jpg
16. americký president
narozen : 12. února 1809
zemřel : 15. dubna 1865
funkční období :
04.03.1861 - 15.4.1865
politické zařazení :
Republikánská strana

Z Kentucky do Illinois

Narodil se na farmě Sinking Spring v Kentucky ve skromných podmínkách jako druhé dítě farmáře Thomase Lincolna. Jeho otec tehdy vlastnil na 600 akrů (240 hektarů) půdy, o ty však během soudního sporu roku 1816 přišel.
Nové zázemí našli ve státě Indiana, zde však roku 1818 Abraham částečně osiřel, když jeho matka podlehla malárii. Jeho otec se znovu oženil se Sarah Bush Johnston, se kterou měl Abraham vřelý vztah a stala se jeho celoživotním vzorem.
Příštímu prezidentovi se v dětství valného vzdělání nedostalo a většinu znalostí získal četbou jako samouk. Už od čtrnácti let musel svoji prací a výdělkem pomáhat rodině, ve dvaadvaceti se rozhodl jít vlastní cestou. To už se Lincolnovi přestěhovali do Illinois.
Z Abrahama Lincolna se stal obchodník plavící se po vodách Mississippi. Doplul až do New Orleans, kde se tváří tvář setkal s ryzím principem otrokářství, které doposud nezažil.
Jeho přesvědčení spočívalo v tom, že chod věcí změní pouze tak, že vstoupí aktivně do politického dění a prosadí zde myšlenky, které by mohly prospět celému národu. Roku 1834 uspěl při volbách do zákonodárného sboru v Illinois, zatím ještě jako nestraník, ale příznivec Whigů, téhož roku složil advokátní zkoušky a otevřel si advokátní kancelář. Byl uznávaným řečníkem známý svým nekompromisním, byť ne radikálním odpůrcem otrokářství. Oficiálně se Whigem stal roku 1836, téhož roku se oženil s Mary Toddovou, jeho dlouholetou láskou. V té době již bydlel ve Springfieldu v Illinois.

Mezidobí

Celkem čtyřikrát po sobě se ucházel o místo v illinoiském parlamentu a vždy uspěl. Roku 1846 se stal i zastupitelem tohoto státu ve sněmovně reprezentantů Unie.
V té době, v průběhu funkčního období presidenta Polka, probíhala válka s Mexikem. Většina politiků ji neodsuzovala, mnohé nadchla. Lincoln byl jeden z mála, který tento válečný konflikt odsoudil a vysloužil si za to kritiku i ve vlastních řadách. To ho stálo popularitu a pro další období zvolen nebyl. V tomto mezidobí 1849-1854 se opět věnoval advokacii, ale možnost dalšího rozšiřovaní otrokářství, tentokrát na území Kansasu, jej přiměla k návratu do politiky.
Jenže právě spor o překročení Missouriského kompromisu z roku 1820 a jeho nahrazení Kansasko-Nebraským aktem, který fakticky umožňoval další rozšiřování otrokářství, přivedlo Stranu Whigů k rozpadu. Spor mezi radikály a konzervativci v této straně ji odsoudil k zániku. Navíc v tomto období, kdy se Lincoln postavil proti schávení aktu, nezískal uvnitř strany dostatek podpory pro zvolení do Senátu ani na post vicepresidenta.

csa_flags.png
Vlajky Konfederace
do 1863(horní) a 1863-1865
zvětšit do nového okna

Jeho dalším politickým krokem byl vstup do právě vznikající Republikánské strany. V předvolební kampani roku 1858 na sebe upoutal pozornost debatami s demokratem Douglasem, kdy veřejně probírali legalitu a možnosti další existence otrokářského systému a hlavně jeho dalšího rozšiřování do nových států.

Douglasovi příznivci a Demokraté měli nakonec navrch a do Senátu za Illinois postoupil Douglas. Ale Lincoln se stal pro Republikány jasný kandidát na presidenta pro volby roku 1860 a nejen to. Pro rozštěpenost Demokratů se tak stal i jasným favoritem a vítězem celkových prezidentských voleb, byť na Jihu byli Republikáni při volbě ignorováni. Výsledek voleb, přestože Lincoln ubezpečil Jih o tom, že na stávajím de jure stavu a systému nic měnit nehodlá, vedl k odtržení sedmi otrokářských státu v únoru 1861.

Občanská válka

map_1861.gif
Rozpolcení Unie roku 1861
zvětšit do nového okna

Útokem na Fort Sumter 12. dubna 1861 konfederačními vojsky fakticky vypukla občanská válka. Lincoln vyzval k mobilizaci. Virginie, Severní Karolína, Tennessee a Arkansas se připojili ke Konfederaci, zbývající otrokářské státy (Maryland, Missouri a Kentucky) zachovaly věrnost Severu, i když u posledních dvou separatisté docílili alespoň formálního připojení ke Konfederaci. Oba státy však byly záhy vojensky obsazeny Unií
Navzdory očekávání se válka stala dlouhou a krvavou epizodou v amerických dějinách. Většina zkušených velitelů pocházela z Jihu a ti vstoupili do služeb Konfederace. Lincoln několikrát vyměnil vrchní velení armády, tím posledním se stal úspěšný Ulysses S. Grant, příští americký president.

/abraham_lincol_februar_1864.jpg
Abraham Lincoln na fotografii z února roku 1864
zvětšit do nového okna

Nebyly to jen počáteční neúspěchy, ale i skrytá podpora některých evropských států vzbouřencům z Konfederace, obzvláště Velké Británie, neboť viděla v průmyslovém Severu hospodářskou konkurenci.
22.září 1862 po bitvě u Antietamu vydal Abraham Lincoln pověstné prohlášení, kterým osvobozoval černé obyvatele ze jha otroctví na všech územích Unie, a to k 1. lednu roku příštího. Pro evropské spojence Konfederace se stalo neúnosné ji dále podporovat a pro Sever to byla nová vzpruha. Když 9. dubna 1865 byl konfederační generál Robert Edward Lee donucen ke kapitulaci, fakticky to znamenalo konec občanské války, která si vyžádala více než půl milionu lidských životů.
4. března 1864 byl po jednoznačné volbě znovu uveden do úřadu presidenta USA. Avšak fanatický stoupenec Jihu, herec John Wilkes Booth,ukončil jeho život. V nestřežené chvíli při presidentově návštěvě divadla mu z těsné blízkosti vypálil dvě rány do týlu.
Lincolnova osobnost byla zajímavá po mnoha stránkách. Měřil více než 190 cm, byl štíhlé postavy, vynikal fyzickou silou. S Mary Toddovou měl čtyři děti, avšak pouze jeden syn se dožil dospělosti.
V době občanské války nechal dát do oběhu bankovky, které se tak trvale uchytily jako platidla. Nově zavedl jako novinku daň z příjmu a Úřad pro vnitřní daňový příjem.
Po dobu jeho úřadu přijala Unie mezi své členy státy Západní Virginie (1863) a Nevada (1864).

nahoru