Rutherford Birchard Hayes
| 19. americký president | |
| narozen : | 4. října 1822 |
| zemřel : | 17. ledna 1893 |
| funkční období : | |
| 04.03.1877 - 04.03.1881 | |
| politické zařazení : | |
| Republikánská strana | |
Obhájce z Ohia
Pocházel ze starousedlé rodiny kolonialistů, kořeny jeho rodiny sahají do Vermontu, Connecticutu, ale především Ohia, kde se narodil. Otce nepoznal, zemřel před jeho narozením, ale díky osobní píli vystudoval práva a po několika letech vlastní advokátní praxe se přestěhoval na jih Ohia do Cincinnati.
Zde získal dobrou pověst jako obhájce trestního práva, ale především neutuchajícího bojovníka za práva uprchlých otroků, které často hájil.
Názorově se přikláněl a Whigům, ale po vzniku strany Republikánů vstoupil do jejich řad. Roku 1852 se oženil Lucy Webbovou, zapřísáhlou abstinentkou a abolitioniskou a názorově tak do budoucna manžela velmi ovlivnila.
Po vypuknutí občanské války odešel do armády s hodností majora, na konci války měl již hodnost generálmajora. Celkem pětkrát byl zraněn a měl pověst statečného vojáka.
Ještě po dobu je vojenské kariéry začala vzrůstat jeho kariéra politická, neboť jako stále aktivně sloužící důstojník byl nominován do Kongresu za Ohio a tento úřad zastával po dva roky. V letech 1868 až 1872 a pak 1876 až 1877 vykonával funkci guvernéra za svůj domovský stát Ohio.
Pro svoji dobrou reputaci ho v roce 1876 republikáni nominovali na post presidentského kandidáta. Čekal ho těžký souboj s velmi populárním mužem, Samuelem J. Tildenem , guvernérem New Yorku a kandidátem Demokratické strany. Volby skončily zdánlivým vítězstvím Tildena, jenže po sčítání v posledních třech státech to vypadalo, že štěstí se přiklonilo na stranu Hayese. A jelikož výsledky voleb byly sporné, nastala nutnost ustanovit komisi, která by vyhlásila vítěze. Tím se stal Hayes, o jeden volitelský hlas. Jenže Demokraté to považovali za nespravedlivé rozhodnutí a za nadržování soupeři, takže vznikl kompromis, kdy i Demokraté uznali Hayese za presidenta ovšem s podmínkou ukončení "rekonstrukce" Jihu, což se i stalo. I tak ve většině Demokraty ovládaný Kongres odmítal financovat armádu usazenou v "rekonstruovaných" státech.
President zlatého standardu
Název Ku Klux Klan pochází z řeckého kyklos (kruh) a klan, jako symbol širší rodiny po vzoru skotského rodového uskupení.
Organizace se na Jihu zformovala vzápětí po ukončení občanské války, jako tajné militantní a rasistické uskupení, které mělo zasahovat nejen proti příliš svobodomyslným bývalým otrokům, ale i proti republikánským přívržencům. Rozpoutala na tyto lidi hon a oběti šly do tisíců. Obzvláště zuřivě se chovali, když afroameričané získali volební právo, což jim zajistili voliči ze Severu, kteří takto dali najevo svůj nesouhlas s praktikami KuKluxKlanu.
V létech 1870-1871 bylo vyšetřováno na pět tisíc lidí a více než tisíc jich bylo odsouzeno za porušování občanských práv na Jihu. Také byl schválen zákon, který dal státu možnost více potírat násilí propagující organizace, což vedlo k pádu této původní organizace Ku Klux Klanu. Ale teprve v roce 1882 Nejvyšší soud Spojených států prohlásil Ku Klux Klan za protiústavní.
V době na přelomu 19. a 20. století se po postupném úpadku ocitla tato organizace téměř na pokraji krachu. Ale znovuzaložení roku 1915 a dvacátá léta znamenala opět prudký vzestup. Tato organizace se samozvaně jmenovala za ochránce tradičních amerických hodnot a morálky, její zaměření se kromě tradičního rasismu rozšířilo na antisemitismus, xenofobii a antikatolictví, později i antibolševismus. V tomto období měla až pět milionů členů.
Zvláště zajímavé se stalo začleňování žen do tohoto společenství, neboť právě ony měly zdánlivě napravit v té době zkaženou společnost, obzvláště nemorální chování jiných žen, jak samy tvrdily. Jenže korupce ve vlastních řadách a opadnutí zájmu znamenala po roce 1925 opět pád a ústup od pokusu definovat se jako širší sociální hnutí.
Dnešní organizace byla založena po druhé světové válce a zůstává věrná svým tradičním heslům. Především v šedesátých létech došlo k několika vražedným atentátům. Od sedmdesátých let se zaměřuje na propagaci segregaci černých obyvatel, především pak ve školách a svržení presidenta Baraka Obami. V současnosti má asi 5 000 členů.
KuKluxKlan sám sebe nazývá jako Neviditelná říše a vyžívá se s mysteriozních záležitostech, jak v organizaci, tak i v rituálech. Není tedy divu, že má dnes blízko k neonacistickým hnutím...
Hayes podporoval občanská práva afroameričanů, ale na straně druhé si hodně sliboval od posílení místních samospráv. Jenže Jih nechtěl navyknout novým pravidlům, která zrovnopravňovala ty, kteří neměli bílou pleť s těmi, co ji měli. Zákony proti rasistickému Ku-Klux-Klanu se na Jihu neuplatňovali v potřebné míře, Demokratická strana se stávala stále více konzervativní a protlačovali zákony, které nepřímo omezovaly nebo diskvalifikovaly černé voliče, například vyloučením negramotných voličů. Ale i pro gramotné afroameričany se nestala účastna ve volbách samozřejmostí, neboť "zkoušky dospělosti", jak se na Jihu stalo zvykem, nebyly právě snadné, a to záměrně (ani mnozí bílí nedosahovali takové vzdělanosti, kterou požadovali po černých voličích). A i když takový černý muž zkouškou prošel, byl zde všudypřítomný KuKluxKlan, byť v době úřadování Hayese již mimo zákon a velmi oslabený.
V ekonomické oblasti se Heyes zaměřil hlavně na návrat k zlatému standardu, především pak, aby se do oběhu nedostalo více stříbrných mincí. Ty podle něj představovaly nebezpečí pro započetí inflace a také možnost pro defraudaci takovéto mince, pokud by jí bylo v oběhu příliš. Naopak mnozí politici si uvědomovali, že nedostatek právě stříbrných mincí by mohl vést k zdražování, chudobě a ekonomickému propadu, čímž nakonec vznikl kompromis, kdy president byl přehlasován.
S rozvojem železnice rostl i počet dělníků, kteří ji budovali, ale jejich sociální podmínky byly žalostné. Tato zoufalá situace vedla k nepokojům a protestům v New Yorku a Pittsburgu a postupně se tyto protesty šířily po celých Spojených státech roku 1877. Přes počáteční váhání poslal Hayes armádu, aby situaci dostala pod kontrolu a ochránila federální majetek, což se nakonec podařilo.
V zahraniční politice Hayes často upíral svoji pozornost na Latinskou Ameriku, zabezpečil mexickou hranici proti banditům, ale Kongres neshledal za dobrý jeho benevolentní postoj k přistěhovalectví Číňanů pracujících převážně na železnicích. Proto byl přísun těchto emigrantů postupně omezen.
V politice vůči americkým domorodcům prosazoval asimilaci a věřil, že tato cesta je plně integruje do americké společnosti. Ztrátou vlastní identity národa by tak ztratili motivaci pro odpor, kdy armáda několik velkých konfliktů s indiány musela řešit. Zřízením vlastní indiánské policie chtěl rozšířit dohled nad případnými nepokoji uvnitř rezervací.
Jeho pobyt v Bílém domě stál v přímém rozporu s jeho předchůdcem, v období jeho funkčního období nepřicházel alkohol na tomto místě v úvahu.
Republikánský návrh na znovuzvolení roku 1880 odmítl a po odchodu z funkce se věnoval humanitárním věcem, jako zvyšování vzdělání mezi chudými nebo zlepšení podmínek ve věznicích. Zastával myšlenku, že koncentrace nesmírného bohatství v rukou jedinců vede k větší chudobě ostatních. Pro svůj humanitární postoj došel uznání i mezi politickými soupeři.
nahoru
