Theodore Roosevelt
| 26. americký president | |
| narozen : | 27. října 1858 |
| zemřel : | 6. ledna 1919 |
| funkční období : | |
| 14.9.1901 - 4.3. 1909 | |
| politické zařazení : | |
| Republikánská strana | |
Chlapec neduživý i vzdělaný
Jeho dědeček se jmenoval Cornellius Van Schaack Roosevelt, holandský obchodník, který se usadil v New Yorku a dal zde základ významné finančnické a obchodnické rodině Rooseveltů. Jeho vnuk Theodor - pozdější president - byl neduživé dítě trpící astmatem, ale od nejútlejšího mládí se proti tomu snažil bojovat tím, že posilovat svoje tělo cvičením, aktivně se věnoval boxu, vzpírání, plavání a gymnastice. Jeho zájmem se stala příroda, především pak zoologie, později se vášnivě věnoval lovu. Ambiciózní i bystrý chlapec, který získal své znalosti od soukromých lektorů, vystudoval roku 1880 Harvardskou školu, avšak rozhodl se vystudovat i práva na Columbijské univerzitě.
Už ve 23 letech byl politicky aktivní, kdy po dva roky zasedl do newyorského parlamentu. Avšak když mu roku 1884 náhle zemřela jeho první manželka Alice i matka ve stejném dni, rozhodl se změnit životní styl a přestěhoval se do Severní Dakoty, kde vlastnil ranč a zastával zde poději i funkci šerifa. O dva roky později se vrátil do New Yorku a znovu se oženil, tentokrát se svojí láskou z mládí, s Edith Kermit Carowovou. Ta mu během šťastného manželství porodila pět dětí a vychovala i dceru Alici z prvního Theodorova manželství.
Po neúspěšné kandidatuře na starostu New Yorku roku 1886 se o tři roky později stal členem komise pro státní správu a roku 1894 velitelem městské policie, která za jeho působení prošla reformními kroky. Ale již roku 1897 se stal náměstkem ministra námořnictva. Tato funkce mu byla blízká, neboť se o námořnictvo zajímal od mládí. Již roku 1884 sepsal populární knihu Námořní válka 1812.
Když vypukla roku 1898 válka se Španělskem o Kubu, přihlásil si do ní jako dobrovolník v hodnosti podplukovníka a pomáhal založit jednotku Rough Riders a později stal plukovníkem i jejím velitelem. Bitva o Kettle Hill je jedním z momentů, na který jsou američtí patrioti hrdi, obzvláště na plukovníka Rosevelta, který tento útok osobně vedl a sám mezi takové patrioty patřil, ale stalo se tak za cenu přibližně dvou set mrtvých, tedy asi 1/3 celé dobrovolnické kavalérie, která však bojovala jako pěšáci.
Popularita mu téhož roku vynesla úspěch ve volbách o guvernéra New Yorku a roku 1900 se jako vicepresident aktivně podílel na znovuzvolení Williama McKinleyho, když vnitřní rozpory v Republikánské straně nedovolily jeho vlastní presidentskou nominaci. Ale již 14.9.1901 podlehl znovuzvolený president atentátu a Theodore Roosevelt se z titulu své funkce stal nejmladším presidentem v dějinách USA.
Za silnou Ameriku
zvětšit do nového okna
Nový president se energicky pustil do svých plánů, jak posílit Spojené státy americké. Netajil se nikterak tím, že zastáncem Monroovy doktríny, avšak je pravdou, že po dobu jeho úřadování USA do žádného vojenského konfliktu nevstoupily. I tak Roosvelt kladl důraz na budování silné armády, především námořnictva.
Dalším, kdo se dostal do hledáčku jeho reforem, byly mocné monopolní společnosti. Byl sice zastáncem a podpurcem silných firem, ale vadily mu silné trusty, které díky v podstatě neexistující konkurenci měli v rukou nejen ceny zboží a služeb, ale fakticky ovlivňovaly i hospodářství celé země. A to Roosveltovi, jako zastánci federalismu, vadilo. Během svého funkčního období navrhl v rámci Shermanova antitrustového zákona z roku 1890 celkem 44 antimonopolních žalob, jeho předchůdci celkem 18. Podařilo se mu rozbít železniční společnost Northern Securities Company, kde měli silný kapitál J.P. Morgan a Jamesem J. Hill.
Theodor Roosvelt se zasadil o četná opatření a zákony, které měly přinést větší kontrolu masa ke konečnému spotřebiteli, neboť mu byly známy otřesné podmínky na tehdejších jatkách. Stejně tak se zaměřil i na chemikálie a léčiva.
Zasadil se o zachování přírodních zdrojů a vznik chráněných národních parků v USA. Roku 1906 prosadil zákon o národních památkách, který zahrnoval ochranu a péči nejen přírodních rezervací, ale i kulturních a historických památek.
Že si dokáže jít tvrdě za svým cílem, dokazuje i vybudování Panamského průplavu. Nejprve svoji myšlenku prosadil v Senátu, na diplomatickém poli dospěl k dohodě s Velkou Británií a když kolumbijská vláda, která tehdy v rámci Velké Kolumbie ovládala i Panamu, zvyšovala své požadavky k souhlasu výstavby, Roosevelt podpořil místní povstalce. Nová Panamská republika v roce 1903 Spojeným státům bez problému oblast pronajala na 100 let a dovolila tento významný průplav začít stavět, přesněji - dostavět to, co zde již z jedné třetiny vybudovali Francouzi. Ovšem smrt více než dvacet tisíc dělníků během pouhých devíti let a finanční vyčerpání se pro Francii stalo noční můrou a od odvážného projektu opustila. Američané na ně navázali o 12 let později a roku 1914 byl Panamský průplav slavnostně otevřen. Jeho budování si vyžádalo dalších pěti tisíc životů, ale Američané výrazně zvedli životní úroveň dělníků.
Theodore Rosevelt v roce 1904 bez větších potíží obhájil svůj presidenský mandát, především díky podpoře Severu. Na Jihu měl převahu jeho demokratický oponent Parker. Ovšem při pozdějším prosazování zákonů nacházel stále více oponentů v Kongresu i ve vlastních řadách. Snažil se prosadit daň z příjmu a dědickou daň, zlepšit legislativně ochranu pracujících i odborů. Nakonec odstoupil od myšlenky na nominaci o třetí volební období a za svého nástupce označil Williama H. Tafta.
Nový politický boj
Ještě roku 1909 odcestoval na expedici do Afriky. Byl uznávaným zoologem a znalcem přírody, ale také vášnivým lovcem. Během této relativně krátké cesty padlo za oběť či bylo chyceno 11 000 zvířat, většinou na potravu a jen drobná část jako exponáty do muzeí. Právě tímto hájil svoji expedici do srdce Afriky.
Je paradoxem, že při jiném lovu odmítl zabít chyceného medvěda a následná karikatura v novinách přivedla na nápad obchodníka s hračkami, který nechal vyrobit plyšového medvídka a požádal presidenta Roosevelta, zda by hračka mohla nést jeho zdomácnělou podobu křestního jména - Teddy. A takto vznikl populární Teddy Bear ...
Při cestě zpět navštívil několik významných osob a panovníků Evropy, včetně britského krále Jiřího V. nebo rakousko-uherského císaře Františka Josefa I.
zvětšit do nového okna
Politika vedená jeho nástupcem Taftem byla pro Roosevelta velkým zklamáním. Od projevů počáteční nevole se stal aktivním oponentem svého nástupce a usiloval o nominaci za Republikány pro volby roku 1912. Neuspěl, a tak založil vlastní stranu, Stranu Losího Býka (oficiálně Pokroková strana). Avšak roztříštěnost mezi republikánskými stoupenci umožnila vítězství demokratického kandidáta Woodrova Wilsona. Na samotného Roosevelta byl během kampaně spáchán neúspěšný atentát. Zklamaný se pak vypravil na další výpravu, tentokrát do Jižní Ameriky. Nebyla příliš úspěšná a navíc se zde nakazil malárií.
Po svém návratu se chtěl opět aktivně věnovat politice, případně presidentským volbám roku 1920, avšak smrt ho předešla. Zemřel 6. ledna 1919 na embolii plic ve věku 60 let.
Všichni jeho synové se zúčastnili První světové války, v které zemřel jeho nejmladší syn Quentin, stíhací letec. Zbývající tři se zúčastnili i Druhé světové války. Nejznámější z nich byl Theodore Roosevelt III., který se v hodnosti generála zúčastnil evropských bojů, jeho bratr Archibald v hodnosti podplukovníka bojoval v Tichomoří. Ten však z obou válek vyšel jako invalida, kdy byl zraněn do stejného kolena. Další Roosveltův syn Kermit sloužil během Druhé světové války na Aljašce, ale roku 1943 zde spáchal sebevraždu.
Mladší bratr presidenta Roosevelta (Elliot) byl otcem Anny Eleanor, která si vzala za manžela svého vzdáleného bratrance, pozdějšího prezidenta Franklina Delana Roosevelta.
Theodore Roosevelt je nepřehlédnutelnou osobností amerických dějin a tradičně se v anketách o nejoblíbenějšího amerického prezidenta umísťuje na předních místech. Získal Nobelovu cenu míru za zprostředkování míru mezi Ruskem a Japonskem, prosadil stavbu Panamského průlivu, patřil mezi uznávané vědce a spisovatele. Jeho podobizna je vytesána do přírodního památníku Mount Rushmore, kde jeho monumentální hlava ční ze skály vedle Washingtona, Jeffersona a Lincolna.
Za jeho kandidatury se roku 1907 stala Oklahoma 46. unijním státem.
